1. Jaderné interakce
2. Chemický posun
3. Anizotropie
4. CSA a MAS
5. Dipolární interakce a MAS
6. CRAMPS – měření ¹H NMR spekter
7. Cross-polarizace
8. ¹³C CP/MAS NMR spektra
9. 119Sn CP/MAS NMR spektra
10. Princip 2D spektrometrie v pevné fázi
11. Přiřazení signálů - 2D MAS-J-HMQC
12. Stanovení ¹H-¹³C  vzdálenost
13. Spinová difuze
14. Stanovení ¹³C-¹³C vzdáleností
15. Stanovení ¹H-¹H vzdáleností
16. Velikost protonových klastrů
17. 3D spektrometrie - ¹³C ¹H-¹H NOESY
18. DQ-2D NMR spektrometrie
19. Lokální dynamika - 2D WISE
20. Dynamika heterogenních systémů
21. Velikosti domén
22. Lokalizace molekul vody

XVI. Stanovení velikosti protonových klastrů
část 1.

   V předchozím případě byl tento typ experimentu použit ke stanovení mezijaderné vzdálenosti ¹H-¹H u Gly. Obdobně můžeme postupovat i pro poněkud komplikovanější systém siloxanové sítě. Zde bychom chtěli posoudit vzdálenosti mezi jednotlivými typy hydroxylů, které se nacházejí na povrchu siloxanového gelu. V podstatě rozlišujeme tři typy těchto hydroxylů. Hydroxyly vázané silnou vodíkovou vazbou, slabou vodíkovou vazbou a silanoly izolované. Podíváme-li se na toto 2D spektrum tak zcela zřejmé, že všechny typy hydroxylů spolu vzájemně interagují tudíž že nejsou fyzikálně ani magneticky zcela izolovány. Jejich vzájemná vzdálenost je menší jak 0.5 nm. Avšak spíše než informaci o mezijaderné vzdálenosti nám tento typ experimentu přináší informaci o velikostech klastrů, které tyto hydroxyly tvoří.

Stanovení velikosti protonových klastrů
část 2.

   Provedeme-li tedy sérii experimentů s rozdílnou směšovací periodou dostaneme spin-difuzní závislosti a z nich potom určíme velikost oblastí, které jsou obsazeny klastry hydroxylů vzájemně vázaných silnou vodíkovou vazbou, nebo slabou vodíkovou vazbou a jak velké jsou např. oblasti dimethyl siloxanových jednotek u modifikovaných siloxanových sítí. Mimo jiné se v tomto případě prokázalo, že molekuly vody a silanoly se silnou vodíkovou interakcí se nacházejí ve velmi těsné blízkosti methylových jednotek.