| Anotace |
Aktivní imunizace organizmu pomocí vakcín si vydobyla nezastupitelnou pozici v humánní medicíně. Klíčovou roli hraje vakcinace především při prevenci různých typů infekčních onemocnění, avšak v poslední době nabývá stále většího významu i její využití při léčbě nádorů. Z hlediska bezpečnosti a účinnosti jsou velkým příslibem vakcíny založené na upravené virové RNA či DNA (tzv. genetické vakcíny), kódující proteinové antigeny na površích mikrobiálních patogenů (virů či bakterií) nebo nádorových buněk, zodpovědné za vyvolání imunitní odpovědi. Limitujícím faktorem genetických vakcín je ale nízká stabilita nukleových kyselin v krevním oběhu a omezená schopnost vyvolat dostatečně silnou produkci specifických složek imunitního systému. Elegantní řešení těchto problémů nabízí využití makromolekulárního transportního systému na bázi syntetického polykationtu, který s nukleovou kyselinou vytvoří elektrostatický komplex, který ji ochrání před degradací. Polykationt navíc umožní navázání imunostimulační látky (tzv. adjuvancia) do jeho struktury, které významně zvýší imunitní odezvu organismu na daný antigen. V práci bude studována především syntéza kationtových homopolymerů a diblokových kopolymerů methakrylamidového typu a jejich schopnost komplexovat a stabilizovat nukleové kyseliny a uvolňovat je z vytvořených komplexů v závislosti na fyzikálně-chemických a biologických podmínkách okolního prostředí. Řešena bude také syntéza a zabudování imidazochinolinových adjuvancií (agonistů Toll-like receptorů-7/8) do struktur polykationtů. Biologické testování polykationtových komplexů s terapeutickými nukleovými kyselinami bude zajištěno na spolupracujícím zahraničním pracovišti. |
