Struktury/L

Aleš Svoboda

Narozen 10. 2. 1956 v Mostě. Po maturitě na Střední průmyslové škole chemické studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, obor výtvarná výchova - český jazyk a literatura. V roce 1980 studium ukončil diplomní prací "Reálný pohyb jako umělecký prostředek ve výtvarném umění" (vedoucí doc. Zdeněk Sýkora). V osmdesátých letech a na počátku let devadesátých byl zaměstnán v redakčních profesích (Supraphon, s. p. a Národní galerie v Praze). Postupně rozvíjí svou volnou tvorbu (počítačové a proměnlivé struktury), zároveň pracuje i v užité grafice (obaly zvukových nosičů, plakáty, knihy, katalogy a příležitostné tiskoviny). Od r. 1994 působí nejprve na Institutu základů vzdělanosti UK a posléze na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Je členem Klubu konkrétistů. Žije a pracuje v Poděbradech a Praze. E-adresa: svobodal@cesnet.cz

Samostatné výstavy

1988 Galerie 55, Kladno
1988 Galerie mladých, Brno
2003 Katedra výtvarné výchovy PF a FUUD UJEP Ústí nad Labem
2004 Last Minute, Galerie města Plzně

Účast na výstavách - výběr

1986 Systémy a koncepty, J. galerie, Budapešť, Maďarsko
1988 4. mezinárodní trienále kresby, Wroclaw, Polsko
1988 "Rotazione", galerie Sincron, Brescia, Itálie
1988 Geometrie v současném výtvarném umění, SZK ROH Benar, Litvínov
1988 "Nul-dimension", galerie New Space, Fulda, Německo
1989 Počítačové umění, Praha a Brno
1988 "Nul-dimension 1", Hipp-Halle, Gmunden, Rakousko
1989 "Constructivism: Man versus Environment", Galerie FARO, WTC Rotterdam, Nizozemí
1989/90 "Wymiar zerovy 2", Muzeum Architektury, Wroclaw, Polsko
1990 Sdružení "František Kupka" - 1. členská výstava, Mussaion - Strahov, Praha
1990 Heads & Legs, Sala Previa (Soto Mesa), Madrid, Španělsko
1995 Sdružení "František Kupka" - 3. členská výstava, Galerie výtvarného umění, Benešov u Prahy
1996 H7, Počítačová grafika, Galerie Hollar, Praha
1997 Mezi tradicí a experimentem, Práce na papíře a s papírem v českém výtvarném umění 1939-1989, Muzeum umění Olomouc
2000 Strukturováno, Žáci Kamila Linharta a Zdeňka Sýkory k osmdesátinám svých učitelů, Lounská výstavní síň Telecom, Louny
2000 10. Gmundner symposion, výstava Internationale Grafik, Gmunden, Rakousko
2001 Klub konkrétistů, Dům umění v Opavě a bývalý kostel sv. Václava v Opavě
2001 Klub konkrétistů, pražská sekce, Univerzita Palackého Olomouc

„Fredovi čouhalo z kapsy montérek něco divného. Byl jsem na to zvědavý. Vypadalo to jako něco, co jsem v životě neviděl.“

Jednou z povinností vizuálního umění je nejen upevňovat standardy náhledů na skutečnost, ale i testovat vizuální přístupy prozatím jen možné, dosud nepoužívané a překvapivé. V rozšiřování schopnosti vidět, v neustálém povzbuzování stavu „zjitřené pozornosti“ může jedině spočívat naše vizuální svoboda.

Morfogenetická pole. Od inspirace přístupy používajícími pojmu „morfogenetické pole“ si slibuji možnost sblížení jistě uměle nahlížené protikladnosti tvůrčího procesu, tedy „genetické“ a „generovatelné“ stránky díla a výsledného komplexního tvaru, jehož rostoucí tvarovou vázanost lze chápat i jako jistou teleologickou zaměřenost. Možné tvarové vzory a figury pak zároveň - v pojetí své celistvosti - spojují postupy vlastního zrodu s procesy našeho přístupu k nim, našeho vnímání. Zdá se mi, že teorií morfogeneze lze aplikovat i na vznik a hodnocení vizuální složitosti. Složitá a hierarchizovaná souvztažnost jednotlivých částí díla, tradičně nazývaná kompozice, by touto cestou mohla nalézt obecnější rámec.

Thomova teorie katastrof. Jde o teoretickou disciplínu, která studuje matematické modely takových přírodních procesů, v nichž spojité změny parametrů vedou k náhlým kvalitativním změnám stavu uvažovaného systému.
Inspirovala tvorbu struktur, jejichž spojitá proměna - vyvolávaná účinkem zemské tíhy při otáčení podkladu o 90° - je vždy nakonec završena výraznou stabilní sestavou.

Vrstvená struktura. Dvě sady barevných tisků počítačovým programem vytvořených struktur na transparentním podkladu umožňují kombinace těchto struktur, postupné proměny orientace i superpozice barevných vazeb.

Aleš Svoboda, leden 2006