ÚMCH v médiích

Kontaktní čočky a jejich vynálezce v pořadu ČT Gejzír

ČT Gejzír 9.12.2017

minuta 17:56 - 23:20

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10805121298-gejzir/217562235000024/

Polymerní membrány nejen v lithiových bateriích

ČRo Leonardo dne 11.10.2017

http://www.rozhlas.cz/leonardo/magazinleonardo/_zprava/polymerni-membrany-inovuji-jak-vodikovou-energetiku-tak-lithiove-akumulatory--1761131

Umělé kloubní náhrady

Události ČT1 dne 11.7.2016

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/1842368-cesti-vedci-vynalezli-metodu-ktera-zvysuje-odolnost-kloubnich-nahrad

 

Pachové odpuzovače zvěře

Události ČT1 dne 11.6.2016

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1813532-myslivci-se-snazi-plasit-zver-od-silnic-ojedinele-zarizeni-snizilo-pocet-nehod-na

Životnost umělých kloubních náhrad:

Technický týdeník 25.5.2016: http://www.technickytydenik.cz/rubriky/denni-zpravodajstvi/vedci-objevili-metodu-k-prodlouzeni-zivotnosti-kloubnich-nahrad_35873.html

 

Komentář k výročí objevu výroby měkkých kontaktních čoček z hydrogelu odstředivým litím:

Události ČT 1

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1097181328-udalosti/216411000100422

minuta 16:03 - 18:20

Studio 6: 23.4.2016:

http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10441287766-studio-6-vikend/216411010120423

minuta 110 - 118

Týden vědy a techniky, Dny otevřených dveří - Ing. Michal Babič, Ph.D., v TV Metropol 31.10.2013

a ČRo Vltava 8.11.2013

http://www.metropol.cz/porady/prazsky-expres/6275/

(47. minuta)

http://www.rozhlas.cz/mozaika/veda/_zprava/nove-nanocastice-pomohou-v-medicine--1278437

Ředitel František Rypáček hostem Lucie Výborné na Radiožurnálu dne 17.10.2013:

http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/host/_zprava/za-vznik-gelovych-kontaktnich-cocek-mohla-lzicka-v-kave-znelo-v-rozhovoru-s-frantiskem-rypackem--1268375

O elektronových mikroskopech hovoří na stanici PLUS redaktorka Martina Mašková s RNDr. Miroslavem Šloufem a Ing. Taťánou Vackovou.

http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2933467

(38:40 - 49 minut)

Rozhovor redaktorky stanice Vltava Jany Olivové s Dr. Petrem Chytilem dne 1.7.2013 o polymerech jako nosičích léků.

http://www.rozhlas.cz/mozaika/veda/_zprava/polymery-jako-nosice-leku--1230767

Rozhovor s Dr. Petrem Chytilem a Dr. Martinem Hrubým v pořadu Meteor, 15.6.2013 - čerství nositelé Prémie Otto Wichterleho hovoří o svých výzkumech v oblasti medicinálních polymerů.

http://prehravac.rozhlas.cz/audio/2909340

(02:17 - 19:21 minut)

Nové materiály se zajímavými vlastnostmi - rozhovor Jany Olivové na rádiu Leonardo s dr. Františkem Rypáčkem a dr. Jaroslavem Stejskalem o polymerech (květen 2013):

http://www.rozhlas.cz/leonardo/technika/_zprava/1205968

 

Prezentace výsledků výzkumu magnetických polymerních částic týmu dr. Daniela Horáka ve spolupráci s francouzským partnerem a Katedrou biologických a biochemických věd Univerzity Pardubice (září 2012):

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/197442-diagnostika-rakoviny-pomoci-mikrocastic-kraci-do-praxe/

 

http://www.ceskenoviny.cz/veda_a_technika/zpravy/vedci-vyvinuli-nano-a-mikrocastice-usnadni-diagnozu-a-lecbu/844370

 

Rozhovor o vodivých polymerech na ČRo 3 - Vltava 24.5.2012 - s dr. Jaroslavem Stejskalem hovoří redaktorka Jana Olivová u příležitosti získání Ceny Učené společnosti České republiky v kategorii vědecký pracovník

http://www.rozhlas.cz/mozaika/veda/_zprava/cena-za-vyzkum-vodivych-polymeru--1063712

Rozhovor s prof. Karlem Ulbrichem na web stránkách VŠCHT - o jeho práci, výuce studentů, zkušenostech ze zahraničí - zajímavé, lidské,nutící k zamyšlení, radosti i povzdechu

 http://www.vscht.cz/homepage/absolventi/success/ulbrich

Srdečný článek u příležitosti narozenin pana prof. Pavla Kratochvíla v dubnovém čísle Chemistry International

http://www.iupac.org/publications/ci//2011/3302/iw6_tribute-kratochvil.html

Dr. Miroslava Dušková je autorkou článku "Jak se staví lešení pro buňky tkáňových struktur" v nejnovějším čísle časopisu 21.století.

21.století, 4/2011, vyšlo 23.3.2011  

http://www.21-stoleti.cz/

Článek Půlstoletí od objevu měkkých kontaktních čoček - příklad serendipity?

prof. Miroslav Raab, časopis Vesmír 90, 46, 2011/1

http://www.vesmir.cz/clanky/vyhledavani

21.století

19.3.2010

Dokážete si představit, že s automobilem přijedete k čerpadlu pohonných hmot a místo benzinu či nafty do nádrže načerpáte vodík? Přitom na tom ještě finančně vyděláte! Něco podobného se už testuje – i u nás.

http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2010031912

Prezentace v Scientific American

leden 2011

Součástí sekce Czech Energy je článek o polymerních membránách využitelných pro konverzi a uchování energií.

Plný text na webu vydavatele

Série populárně-vědeckých článků

Ve spolupráci se Zdravotnickými novinami vychází série článků o bioaplikacích našeho ústavu. Celkem je plánováno 11 věděcko-populárních článků informujících o jednotlivých projektech věnovaných využití polymerů v medicíně.

Vyšlé články:

Supramolekulární systémy pro cílený přenos genů in vivo

Autor: Ing. Richard Laga

Zásadní objevy v oblasti molekulární biologie vedly během několika posledních let k překvapivému zjištění – nejen nemoci dědičné, ale také celá řada nemocí získaných je často genetického původu. Současná medicína nabízí mnoho způsobů léčby, které ale neřeší samotnou podstatu choroby a pacient je na této léčbě často závislý po celý život. Alternativní postup by mohla představovat genová terapie, která vychází z předpokladu možnosti léčby onemocnění přímo v místě vzniku defektu, tedy cíleným zásahem na molekulární úrovni....

Plný text naleznete na webu vydavatele

 


Polymerní micely jako nosiče léčiv

Autor: Mgr. Martin Hrubý, Ph.D.

Velkou perspektivu mají polymerní micely jako nosiče radionuklidů v radiodiagnostice a radioterapii. Zejména proto, že potřebné množství radionuklidu v micele je velmi malé (dávka na pacienta je typicky v řádu nanogramů) oproti chemickým léčivům a pro dosažení účinku není potřeba radionuklid uvolnit z nosiče. To vede k podstatnému zjednodušení konstrukce micelárního nosiče. Je potěšitelné a přínosné, že polymerními micelami jako perspektivními nosiči léčiv a radiofarmak se zabývá i česká věda....

Plný text naleznete na webu vydavatele


Využití polymerů pro léčbu solidních nádorů

Autor: RNDr. Tomáš Etrych, Ph.D.

Současná medicína využívá řadu léčiv jejichž vlastnosti zpravidla vyhovují požadavkům kladeným na jejich vysokou terapeutickou účinnost. Použití těchto léčiv je ale někdy spojeno s riziky projevujícími se v menší či větší míře nežádoucími vedlejšími účinky, které mohou vést i k částečnému poškození zdravých orgánů (např. léčba kancerostatiky). Bohužel, v současné době stále ještě existují i takové nemoci, proti nimž současná medicína žádná účinná léčiva nemá....

plný text naleznete na webu vydavatele


Od nerostu k medicínským metodám

Autor: Ing. Michal Babič

Novinové články

Umělé klouby z ÚMCH
Deník, 1.3.2011
 http://bruntalsky.denik.cz/zpravy_region/klouby-z-dilny-ceskych-vedcu-poslouzi-pacientum-i-.html

19. Kolokvium:Mladí vědci příslibem pro budoucnost
Datum: 8.3.2010, Autor: Tomáš Etrych a Petr Chytil, Zdroj: Zdravotnické noviny

Datum: 19.3.2009, Autor: Anna Průchová, Zdroj: Inovace.cz
 
Datum: 9.3.2009, Autor: Jana Tlapáková, Zdroj: Zdravotnické noviny
 
Datum: 4.3.2009, Autor: Martin Singr, Zdroj: Novinky
 
Datum: 02.02.2008, Autor: LENKA PETRÁŠOVÁ, Zdroj: Mladá fronta DNES
 
Datum: 14.01.2008, Autor: ton, Zdroj: Medical Tribune 1/2008
 
Datum: 03.01.2008, Autor: Aleš Bluma, Zdroj: Ekonom
 
Datum: 28.12.2007, Autor: Josef Matyáš, Zdroj: Lidové noviny
 
Datum: 20.12.2007, Autor: Aleš Bluma, Zdroj: Ekonom
 
Datum: 03.12.2007, Autor: Jan Činčura, Zdroj: Medical Tribune 35/2007

TELEVIZNÍ POŘADY

ČT - PORT - Cesta k umělým hlasivkám
14.10.2010 byla vysílána reportáž z oddělení Polymerních gelů ÚMCH AV ČR.
Dr.Ing. Miroslava Dušková hovoří o příspěvku polymerní vědy ve výzkumu umělých hlasivek.
 
 
ČT - PORT - Nanočástice v nás
22.9.2010 byla vysílána reportáž z oddělení Polymerních částic ÚMCH AV ČR.
PORT je týdeník ČT o novinkách a zajímavostech z nejrůznějších oblastí vědy, nových technologií a společenských oborů.
 
 
Cyklus České televize – České hlavy.
V letech 2005 a 2006 připravila Česká televize obsáhlou sérii krátkých pořadů o úspěších, objevech a nápadech českých vědců a techniků. Tento pořad nesl název České hlavy. Osm těchto krátkých medailonků bylo věnováno badatelům z ÚMCH AV ČR.

 
Síta na molekuly
Datum vysílání 15.12.2006
Ing. Miroslav Bleha, CSc, RNDr. Petr Štěpánek, CSc.
Pořad je možno shlédnout na www stránkách České televize
 
 
Důkladnější pohled na léky
Datum vysílání 8.12.2006
Ing. Jiří Brus, PhD.
Pořad je možno shlédnout na www stránkách České televize
 
 
Kvalitnější kloubní náhrady
Datum vysílání 18.7.2006
RNDr. Miroslav Šlouf, PhD
Pořad je možno shlédnout na www stránkách České televize
 
 
Aby kosti rychleji srostly
Datum vysílání 13.6.2006
RNDr. František Rypáček, CSc.
Pořad je možno shlédnout na www stránkách České televize
 
 
Plasty na druhé použití
Datum vysílání 13.3.2006
Ing. Zdeněk Kruliš, CSc.
Pořad je možno shlédnout na www stránkách České televize
 
 
Membrány pro palivové články
Datum vysílání 1.11.2005
Ing. Miroslav Bleha, CSc.
Pořad je možno shlédnout na www stránkách České televize
 
 
Česká mast umí hojit rány
Datum vysílání 21.6.2005
Ing. Jiří Labský, CSc.
Pořad je možno shlédnout na www stránkách České televise
 
 
Nová generace cévních výztuží
Datum vysílání 18.5.2005
RNDr. František Rypáček, CSc.
Pořad je možno shlédnout na www stránkách České televize

Tiskové zprávy

Hemagel

Dne 21.11.2007 proběhla v budově ÚMCH AV ČR v.v.i. tisková konference, na které byl představen přípravek HemaGel, který byl vyvinut v našich laboratořích, a který produkuje firma WAKE Pharma. Tento přípravek je určený k hojení poranění a poškození kůže. Výrazně urychluje hojení, snižuje bolestivost a potlačuje vznik strupů i jizev. Více informací najdete na http://www.hemagel.cz. Úplné znění tiskové zprávy je k dispozici zde.

Pokusy využít magnetické částice a magnetická pole jimi buzená k terapeutickým účelům provázejí lidskou společnost déle, než by se na první pohled zdálo. K nejstarším doloženým snahám – dnes často budícím úsměv – patří např. Avicenovo (10. století) doporučení k perorálnímu užití magnetitu jako protijedu při nahodilém polknutí rzi. Věřil, že suspenze drceného magnetitu v mléce na sebe dokáže nachytat jedovaté železo ze rzi a následně urychlit jeho vyloučení skrze střevo. Ještě před Avicenou však došlo k mnohem rafinovanějšímu použití přírodního magnetitu – k vyjmutí železné štěpiny z oka...

plný text naleznete na webu vydavatele


Kloubní náhrady: Jak zvýšit životnost a snížit náklady

Autor: RNDr. MiroslavŠlouf, PhD.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dnešní medicína dokáže nahrazovat řadu částí lidského těla. Mimo jiné lze vyměňovat celé poškozené klouby za nové. Mezi nejvíce zatěžované a nejčastěji vyměňované klouby patří kyčle a kolena, ale nahrazují se též lokty, ramena, kotníky a podobně. U prvních typů kloubních náhrad se životnost pohybovala okolo pěti až deseti let. Od té doby se umělé klouby neustále zlepšují a dnes se u nejlepších typů kloubních náhrad hovoří o životnosti kolem dvaceti let

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

...

plný text naleznete na webu vydavatele

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 


Polymerní biomateriály pro obnovu tkání

Autor: Ing. Eliška Třesohlavá

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ztráta nebo selhání funkce orgánu či části tkáně patří v současnosti mezi časté, z lékařského hlediska náročné, obvykle i finančně nákladné situace v životě člověka, často vedoucí ke snížení kvality života pacienta a možnosti jeho uplatnění v běžném životě.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Současná medicína využívá řadu přístupů jak chybějící, či poškozenou tkáň nahradit. Autologní rekonstrukce tkáně, tedy taková, kdy dárcem je sám pacient, stejně tak jako alogenní, kdy dárcem je jiná osoba, jsou dnes běžné techniky regenerativní medicíny...

plný text naleznete na webu vydavatele

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

 


Využití hydrogelových polymerních materiálů

Autor: Ing. Hana Studenovská, Ph.D.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Revoluční strategií, jak léčit pacienta s potřebou náhrady či regenerace poškozené tkáně či orgánu, která je intenzivně studována v posledních dvou desetiletích, je aplikace tkání vytvořených de novo technikami tzv. tkáňového inženýrství.  Koncept tkáňového inženýrství je založen na kombinaci kmenových buněk, případně vlastních orgánově specifických buněk pacienta a podpůrné polymerní matrice.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

 


Neživý sval řízený teplotou

Autor: RNDr. Adam Strachota, Ph.D.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR (ÚMCH AV ČR) byl vyvinut hydrogel pracující jako „neživý sval“, který je vzhledem k odlišnosti od svalu skutečného vhodný zejména pro technické aplikace. Výsledkem úspěšného vývoje je materiál, který během několika sekund reaguje na ohřátí nebo ochlazení rychlou změnou objemu (či tlaku). Jde o výrazné zlepšení oproti dosavadním produktům popsaným v literatuře.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 


 

 

BIOpolymerní POstdoktorandská Laboratoř a vzdělávácí centrum  - BIOPOL

Centrum polymerních materiálů a technologií Otty Wichterla - CPMTOW

Centrum biomedicinálních polymerů - CBMP

Centrum polymerních senzorů - CPS

Polymery pro energetiku - EnergoLab


Ústav makromolekulární chemie AV ČR v.v.i.

Heyrovského nám. 2
162 06 Praha 6
tel:+420 296 809 111
fax:+420 296 809 410

Strategie 21