Albert Einstein a dnešní makromolekulární věda

Několik čísel na úvod

Je tomu zhruba sto let, co Albert Einstein – tehdy ještě neznámý patentový úředník v Curychu – uveřejnil první sérii článků, které měly zásadním způsobem změnit pohled fyziků a odtud i ostatních vědců na podstatu pozorovatelného světa. Numerologové, kteří třímají univerzální klíč k veškerému vědění, zajisté zaznamenali, že pětka měla v Einsteinově životě a historii jeho objevů případně jejich důsledků nápadný význam:

boltzmann.gif, 15 kB

Nevyskytuje se sice v roce jeho narození (1879), ale součet číslic je 25, čili dokonce 5 ² ; v roce 1905 získal svůj doktorát z fyziky na základě disertace „O novém určování velikosti molekul“ ; během téhož roku uveřejnil tři převratné články – jeden na téma elektrodynamiky (proslulý později jako základ speciální teorie relativity), druhý interpretující fotoelektrický jev a zakládající pojem fotonu, třetí zásadním způsobem rozvíjející Boltzmannovo a Gibbsovo pojetí statistické mechaniky; v roce 1915 uveřejnil práci, pokládající základy obecné teorie relativity.

V roce 1925 Uhlenbeck a Goudsmit přišli s úspěšnou myšlenkou elektronového spinu, která byla zprostředkovaným důsledkem jeho objevů. Nemohu bohužel napsat, že Paul Dirac formuloval svou relativistickou kvantovou mechaniku v roce s nějakou pětkou (bylo to v roce 1928, což ovšem numerologicky je 4x5), ale trvalo mu pět let, než odtud došel k teorii elektronových děr a posléze pozitronů. A konečně, v roce 1955 Albert Einstein zemřel.