Zřídka se používají další metody:
vyhodnocuje tvar jeho povrchu vlákna jednoho materiálu vnořeného v druhém materiálu v průběhu trhání. Nevyžaduje údaje o hustotě, ale je velká nejistota ve viskozimetrických datech. Teoretické základy vypracoval ve 30.letech 20. století Tomotika [O1]. Vlákno má tvar sinusoidy s rostoucí amplitudou a nakonec se rozpadne na kapičky. Amplituda roste exponenciálně s časem t rychlostí q: a = a0a.exp(qt), kde a0 je počáteční amplituda.
Vyhodnocuje změnu tvaru krátkého vlákna ponořeného do jiného polymeru.
se nepoužívá na organické polymery, ale podle Wua [6] by mohla být uplatněna na polymery pod skelnou teplotou. Přesnost není známa.
pracuje na principu rovnováhy tlaku plynu ve vytvářených bublinách při zavádění do povrchové vrstvy.
Všem metodám je společný požadavek vyloučení vibrací při měření; zvláště citlivé jsou metody profilové.
Dále lze odkázat na přehledný článek Bartovská L., Čechová M., Šišková M.: Přehled metod pro stanovení rovnovážných mezifázových napětí. Chemické listy 86, 480-491 (1992) - zde je popsáno např. měření výtokem kapaliny nebo kapalinový most, časem bude snad doplněn i tento text.
[O1] Tomotika S.: Proc. R. Soc. London (A) 150, 322 (1935)
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-001/hesla/metody.oscilujici_proud.html
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-001/hesla/metody.rozptyl_svetla.html
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-001/hesla/metody.kapilarni_vlneni.html
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-001/hesla/metody.oscilujici_kapka.html
Doporučeny dále tyto články z textu doc. Lidmily Bartovské a doc. Marie Šiškové:
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-001/hesla/metody.kapilarni_vlneni.html
http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_es-001/hesla/metody.oscilujici_proud.html