ÚMCH AV ČR a Světový rok fyziky
Albert Einstein a dnešní makromolekulární věda

|Základní Údaje |Relativita |Kvantová Mechanika |Pohyb Molekul |Spektroskopie |Velikost Génia |více..

 

Einstein a kvantová mechanika
  Ano, v obecném povědomí Einstein rovná se relativita; relativistické efekty, jak každý ví, se projevují typicky při rychlostech, blízkých rychlosti světla, v kosmických rozměrech a v gravitačním poli velkých hmot. Ty naše makromolekuly – ať relativně sebevětší – jsou rozměrově maličké a pohybují se spíš pomalu (nejrychleji tak c.10 -8 ): rychlosti blízké světlu nedosahují ani tehdy, když jimi mrskneme do koše, zhnuseni tím, že to zas není ono.

 

  Obecnou teorii relativity lze chápat jako teorii gravitace, tedy typu interakce, který se dodnes (jak každý možná neví) s ostatními třemi typy základních interakcí (elektromagnetickou, silnou a slabou) bezesporně spojit nepodařilo. Struktura a dynamika molekul (a to i těch našich velkých) je prakticky výhradně založena na elektromagnetické interakci, popsané i pro mnohačásticové systémy s pozoruhodnou přesností kvantovou mechanikou, kterou – jak opět každý ví – Einstein nejen nevytvořil, ale dokonce zavrhnul. Jenomže to, co každý ví, není vždy pravda - a to platí také v tomto případě.

 

  Bez Einsteina, bez jeho jasnozřivé interpretace Planckova objevu kvantování světla, by sotva byla nějaká kvantová mechanika vůbec vznikla. Ano, odmítl Kodaňský výklad, ale to je už zase jiný příběh – ostatně jeho námitky jsou stále živé a některé (vzpomeňme Einstein-Podolského-Rosenův paradox) jsou právě v naší době zdrojem nových objevů.