Dny otevřených dveří 3.- 4. listopadu 2011

Přednášky

9:00 – 10:00 Ing. Michal Babič : Kuličková past na mikroba

Svěží prezentace výzkumu magnetických nano- a mikročástic jako materiálů vhodných pro rychlou identifikaci původců infekčních onemocnění.

10:00 – 11:00 Mgr. Martin Hrubý, Ph.D. : Cílená doprava léčiv po organismu: k čemu všemu lze použít polymery

Napínavé povídání o polymerech jako přepravcích životně důležitých léčiv.

Exkurze do laboratoří

Poznávací okruhy po laboratořích ÚMCH – u příležitosti Roku chemie 2011 jsou jednotlivé okruhy věnovány průkopníkům chemických a fyzikálních věd.

Doba prohlídky jednoho okruhu je 1,5 hodiny.

1. Okruh Jana Marka Marci  z Lanškrouna

         • Nukleární magnetická spektroskopie
         • Mikroskopie polymerů
         • Rentgenová struktura

2. Okruh Nielse Bohra

Bohr přišel s revoluční myšlenkou, že elektrony se mohou pohybovat jen po určitých drahách a nikoliv mezi nimi, energie elektronu tak nemůže nabývat libovolných hodnot. Svou teorií položil základ kvantové mechanice, získal za výzkum atomové struktury v roce 1922 Nobelovu cenu.

•  Optoelektronické jevy v polymerech
•  Mechanické vlastnosti polymerů
•  Vodivé polymery

3. Okruh Marie Curie

Když se v komisích Organizace spojených národů rozhodovalo o roku 2011 jako o roku věnovaném chemii, významnou měrou k tomu přispělo i sté výročí udělení Nobelovy ceny Marii Curie za izolaci radia v roce 1911.

        • Polymerní nosiče léčiv
        • Degradace polymerů
       

 4. Okruh Hermanna Staundingera

Staundinger objevil chemickou reakci pojmenovanou jako Staudingerova reakce. V roce 1953 obdržel Nobelovu cenu  za charakteristiku polymerů.

        • Polymerní nosiče léčiv
        • Hydrogely přírodní i syntetické

5. Okruh Lina Carla Paulinga

Linus carl Pauling byl americký kvantový chemik a biochemik. Za jeho práci na podstatě chemické vazby vysvětlené pomocí kvantové mechaniky mu byla udělena v roce 1954 Nobelova cena za chemii. Pauling patří i k zakladatelům molekulární biologie.

• Polymerní materiály pro regenerativní medicínu
• Polymerní gely

Doprovodný program

4.11. 17:00 – 18:00 h MACRO Café

Pojato jako kavárna, do které přichází vědci z laboratoří i návštěvníci zvenku. Někdo sedí u hrnku s kávou a čte si nabídnuté tiskoviny, jiní se mohou ptát či zapojit do decentně řízené diskuse o tom, proč je potřeba mluvit o vědě, o životě badatelském, o roku chemie, o současných směrech výzkumu polymerů u nás i v zahraničí, o tom, co nás těší i pálí….

Galerie Makráč - výstava s dílnou Poly-prostory

Výstava výtvarnice Evy del Risco Koupové šitá na míru Dne otevřených dveří. Představena bude metafyzicky laděná série obrazů Provázanosti, vytvořených kombinací kresby, malby s natahováním, provazováním a vyšíváním barevnými nitkami.

Součástí výstavy je ve dnech otevřených dveří doprovodná výtvarná dílna, ve které si i ti, kteří se považují za méně zručné, mohou vyšít svůj vlastní polymerní prostor.

Pro  volné chvíle je připraven krátký test ze základních znalostí chemie - vylosovaný výherce obdrží knihu (čtivou beletrii, nikoliv sborník chemických vzorců).
 

např: Při přípravě turecké kávy se oddělí výluh a lógr…
a) extrakcí
b) sedimentací
c) filtrací
d) destilací

(Pro správnou odpověď si můžete přijít ve Dnech otevřených dveří).

 Související odkazy

• Stránky Týdne vědy a techniky
  • Výběr otevřených dveří v nejbližších dalších ústavech a v sobotu a neděli
• Spot Týdne vědy a techniky

Kontakt

pouze pro objednání školních tříd : RNDr.Petr Kadlec, tel.:296809274, e-mail: kadlec

vše ostatní: Ing. Daniela Illnerová, tel.: 296809331, e-mail illnerova

Přijďte, těšíme se na vás!

Co je Den otevřených dveří

Patří již k dobré tradici, že každoročně v podzimním období, v termínu konání „Týdne vědy a techniky“, se vědecké ústavy a instituce Akademie věd České republiky otevírají odborné i laické veřejnosti. Stejně tak činí i Ústav makromolekulární chemie AVČR, jehož budova byla postavena v roce 1963, a prvním ředitelem byl objevitel měkkých kontaktních čoček profesor Otto Wichterle.  

V současné době badatelé z ÚMCH v tradici výzkumu lékařských aplikací polymerů započaté prof. O. Wichterlem úspěšně pokračují a aplikace moderních syntetických hydrogelů pro kontaktní a nitrooční čočky je jedním z nosných výzkumných témat. Zájem chemiků se také zaměřil k využití polymerů jako chytrých dopravních prostředků léčiv, které přesně putují tam kam mají. Navíc řada nově připravených polymerních materiálů prokazatelně podporuje růst živých buněk, což je velmi nadějné pro buněčnou terapii, regeneraci tkání kůže, cévní stěny a třeba i nervového systému. Na druhou stranu pak závratně rostoucí ceny ropy vzbuzují zájem badatelů o přípravu co nejúčinnějších palivových článků, jejichž jedinou zplodinou bude voda. A to není hudba příliš vzdálené budoucnosti. Na řadě pracovišť pak mohou zájemci nahlédnout do stále poněkud tajemného nitra hmoty a s využitím nejmodernějších optických a elektronových mikroskopů, mikroskopů atomových sil a dalších přístrojů se přiblížit na dohled jedné (makro)molekuly.

Ovšem ústavy AV ČR nejsou jen centry lidského vědění, ale poskytují prostor pro rozvoj a prezentaci kultury a umění. Sama budova Ústavu makromolekulární chemie, realizovaná v letech 1960 - 1964 podle projektu architekta Karla Pragera, patří k nejvýznamnějším českým architektonickým dílům poválečného období. Vyniká ve skupině staveb (Bruselský pavilon, Bruselská restaurace, pavilon Z v Brně, plavecký stadion v Podolí), v nichž se česká architektura rozešla se stylovými prostředky socialistického realismu a navázala opět kontakty s moderní světovou architektonickou tvorbou. Díky tomu byla tato budova v roce 2000 prohlášena za kulturní památku. Jistě tedy stojí za to shlédnout nejenom exteriér této budovy, ale i řešení interiéru.

A pokud již návštěvník zavítá do budovy ÚMCH a bude-li znaven přemírou vědeckých informací, může se potěšit výstavou obrazů či plastik, kterou pravidelně spolupořádá Atelier sochařství Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze.