BUDOVA ÚSTAVU


[foto budovy ÚMCH]

Budova Ústavu makromolekulární chemie, realizovaná v letech 1960 - 1964 podle projektu architekta Karla Pragera, patří k nejvýznamnějším českým architektonickým dílům poválečného období. Vyniká ve skupině staveb (Bruselský pavilon, Bruselská restaurace, pavilon Z v Brně, plavecký stadion v Podolí), v nichž se česká architektura rozešla se stylovými prostředky socialistického realismu a navázala opět kontakty s moderní svetovou architektonickou tvorbou. Jsou zde využity mnohé významné technologické inovace, jako např. bezprůvlakové betonové stropy nebo první česká závěsová stěna odpovídající západním technickým a estetickým parametrům. Při stavbě s architektem Pragerem spolupracoval tehdejší ředitel ústavu prof. Otto Wichterle, jehož památku tak budova ústavu připomíná. Architektonické hodnoty ústavu ocenila řada významných uměleckohistorických publikací. Budova ústavu makromolekulární chemie patří k několika posledním dílům poválečné etapy, která si zachovala původní výtvarný charakter.

(z rozhodnutí Ministerstva kultury České republiky ze dne 24.5.2000, jímž se prohlašuje budova Ústavu makromolekulární chemie AV ČR čp. 1888, Heyrovského nám. 2, Praha 6 - Břevnov za kulturní památku)

Více informací o budově ÚMCH přinesly články publikované na začátku výstavby budovy v roce 1960 a po jejím otevření v roce 1965:

V letech 2000-2002 byly rekonstruovány obvodový a střešní plášť budovy podle projektu doc. Ing. Miloslava Pavlíka, CSc. Autor projektu uveřejnil v časopise Stavba 10(1), 52-56 (2003) [ISSN 1210-9568] o celé akci článek, který nám bylo umožněno vystavit i na tomto webu (spolu s článkem na stejné téma ve stejném časopise od doc. PhDr. Rostislava Šváchy, CSc.), a dále autorskou zprávu o rekonstrukci v časopise Architekt L(1), 14-15 (2004).

Články k budově na jiných webech: